protokol 4 druhého semestru

• tep / pulsus - mechanický projev srdeční činnosti na periferii

• tlaková vlna vznikající během ejekční fáze systoly komor se šíří do periferie

• vyšetřujeme:

  • → na a. radialis, brachialis, carotis, …
  • → frekvenci (fyziologicky cca 60 - 100 bpm, srdeční frekvenci stanovujeme pomocí EKG, ale obvykle tep na periferii odpovídá srdeční frekvenci) → brady- / tachykardie
  • → kvalitu
    • regularis / irregularis → arytmie
    • celer - krátké trvání, při periferní vasodilataci atd. / tardus (dlouho trvající)
    • magnus / parvus / filiformis (při šoku)
    • durus (při hypertenzi, těžko stlačitelný když budu tlačit na arterii) / mollis (při hypotenzi, sotva se arterie dotknu, puls stlačím a krev neprochází)

• ovlivnění

  • ANS
    • sympatikus → beta-1 → zvýšení srdeční frekvence (nn. acelerantes)
    • parasympatikus → M2 receptory → ovlivňuje hlavně síně - SA a AV uzel (nn. retardantes)

• baroreflex

  • reflexní mechanismus pro krátkodobou regulaci arteriálního tlaku, interoceptivní polysegmentální reflex

  • reflexní oblouk: receptor: sinus caroticus a baroreceptory v arcus aortae (strech receptory, aferentace n. X a n. IX), centrum reflexu: medulla oblongata, efektor: srdeční větve parasympatiku nebo sympatiku (parasympatikus ovlivňuje pouze srdce, sympatikus způsobuje nejen zrychlení srdeční frekvence, ale také vasokonstrikci)

    Vasokonstrikce → větší TPR → P = MO × TRP = SF × SV × TRP

• sinusová respirační arytmie

  • změny SF navázané na dýchání → při nádechu dochází ke zvýšení SF, nejvýraznější u mladých lidí, souvisí s vagovou aktivitou
  • k vymizení dochází s věkem, jedná se o jedinou fyziologickou arytmii
  • příčiny:
    • baroreflex: v inspiriu je v intratorakální dutině podtlak → vyšší žilní návrat → zvýšené plnění → zvýšení výdeje a tlaku → baroreflex reaguje a snižuje SF → ale je zde zpoždění cca 2 s → k snížení SF dochází až při výdechu
    • centrální generátor SRA - aktivace inspiračních neuronů při nádechu vede k utlumení vagové aktivity → zvýšená srdeční frekvence

• změny tepu při změnách polohy → demonstrace baroreflexu

  • ortostatická reakce
    • z leže do stoje
    • gravitace → krev dolů → nižší návrat → snížení tlaku → zvýšení SF a vasokonstrikce v periferii → baroreflex zareagoval přes sympatikus
  • klinostatická reakce
    • ze stoje do lehu
    • zvětšený návrat → vyšší výdej → vyšší tlak → snížení srdeční frekvence přes baroreflex (hlavně ta frekvence přes parasympatikus, ale trošku i vasodilatace)

Provedení úkolu

• tep vyhmatáváme bříšky alespoň tří prstů na arteria radialis (popř. se dá i jinde)
• klidový puls - ideálně u ležícího pacienta, uspokojíme se s měřením v sedě, ale je to již ovlivněno mnoha faktory → tělo není v jedné rovině
• stanovujeme tepovou frekvenci z intervalů 5 s, 10 s, 20 s, 30 s a 60 s (tzn. × 12, × 6, ×3, ×2 a ×1)
• palpací lze poznat i další charakteristiky tepu → především regularis / irregularis, ale také durus / mollis, celer / tardus, magnus / parvus / filliformis
• vyšetření při změnách polohy → klinostatická a ortostatická reakce (viz výš)
  • vyšetřujeme vleže po dobu 30s, poté po posazení 30s, leh 30s → monitorujeme k jaké změně došlo při posazení
  • vleže 30s, poté se osoba postaví, můžeme zase měřit tep, poté může třeba stát u lůžku 3 minuty, poté se znovu lehne → znovu stanovujeme tep (zmenší se)

ZÁZNAM

• program PowerLab → TEPOVÁ FREKVENCE
• vyšetřované osobě snímač pulsu na distální článek prstu (jedná se o snímač na bází červeného světla), popř. i respirační pás při vyšetřování respirační sinusové arytmie (jedná se o snímač na bázi piezoelektrického čidla)

U RSA - to, že jde o RSA a ne o nic jiného lze vyšetřit ustálením tepu při měření tepu tehdy, kdy pacient zadrží dech

• vyšetření po námaze - 30 dřepů v sekundových intervalech